Základní pojmy


ADOPCE (OSVOJENÍ)

Osvojením vzniká mezi osvojitelem a osvojeným dítětem (osvojencem) takový poměr, jaký je mezi rodiči a biologickými dětmi. Při osvojení zanikají všechna vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. Osvojitelé mají stejnou rodičovskou zodpovědnost jako při výchově vlastního dítěte. Osvojení je vyhrazeno pro případy, kdy dítě nemůže od svých rodičů ani do budoucna očekávat žádnou péči a zájem. V České republice dochází ročně k více než 500 osvojením, nejčastěji jsou osvojovány děti ve věku několika měsíců až tří let, jejichž matka sama dala souhlas s osvojením a otec není uveden v rodném listě.

DLOUHODOBÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE

Při dlouhodobé  pěstounské péči vyrůstá dítě v pěstounské rodině několik let, nejčastěji až do dospělosti. Tyto děti mají většinou žijící biologické rodiče, kteří se o ně však neumí či nemohou postarat, mohou však být s dítětem i v kontaktu. Dlouhodobá pěstounská péče je pro tyto děti jedinou variantou k ústavní péči. Výkon pěstounské péče je placený státem (viz. dávky pěstounské péče).

PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU

K pěstounům na přechodnou dobu jsou děti umisťovány na dobu max. 1 roku. Pěstoun na přechodnou dobu je speciálně vyškolen k okamžitému přijetí dítěte a zajištění jeho komplexní péče do doby, než tým odborníků pomůže původní rodině zajistit bezpečné prostředí pro návrat dítěte domů, nebo zajistí alternativní trvalé řešení jeho situace (péče příbuzných, osvojení nebo dlouhodobá pěstounská péče.) Hlavním smyslem pěstounské péče na přechodnou dobu je zajistit dítěti pobyt v bezpečném rodinném prostředí namísto ústavní výchovy, která děti v nejmladším věku psychicky poškozuje. 

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Pěstounská péče je finančně podporovaná státem dávkami pěstounské péče, které jsou upraveny v zákoně o sociálně právní ochraně dětí. Patří mezi ně: Odměna pěstouna (12 000 při péči o jedno dítě, 18 000 dvě děti, 30 000 tři děti, 20 000 pěstouni na přechodnou dobu, atd.)  příspěvek při převzetí dítěte 8 - 10 tis dle věku dítěte), příspěvek na úhradu potřeb dítěte (4950 - 7260 podle věku dítěte) a příspěvek při ukončení pěstounské péče (25000). Pěstounské rodiny, které pečují o tři a více dětí mohou dále uplatnit nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla  (70% z ceny vozidla, max 100 000). Odměna pěstouna je "ekvivalentem" příjmu zaměstnance, je z ní placeno zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu.

DOPROVÁZENÍ PĚSTOUNSKÝCH RODIN - DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE

Každý pěstoun uzavírá do 30 dnů od pravomocného svěření dítěte do pěstounské péče tzv. Dohodu o výkonu pěstounské péče buď přímo s OSPOD, nebo s neziskovou organizací, která na základě pověření krajského úřadu k sociálně právní ochraně dětí  realizuje tzv. doprovázení. Tato organizace nabízí pěstounům ze zákona služby (poradenství, podporu při kontaktu s biologickou rodinou dítěte, vzdělávání, účelové odlehčení, respitní péči, terapii) a zároveň dohlíží, že pěstounská péče probíhá v zájmu svěřených i biologických dětí.

PŘÍBUZENSKÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE

Pokud rodiče dítěte nechtějí nebo nemohou o své dítě osobně pečovat a není možné jim stanovit vyživovací povinnost na dítě, může být dítě svěřeno do pěstounské péče jiného rodinného příslušníka, nejčastěji prarodiče nebo jiného příbuzného. Tato osoba pak má nárok pobírat pěstounské dávky. Výjimkou jsou osoby v přímé příbuzenské linii (prarodiče), které mají vůči dítěti ze zákona vyživovací povinnost. V takovém případě mají nárok na příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte, avšak odměnu pěstouna pobírají pouze v případech hodných zvláštního zřetele, tj. tehdy, když jim jejich situace neumožňuje zajistit dostatečný příjem vlastními silami (např. pro vysoký věk či zdravotní omezení).

ORGÁN SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ (OSPOD)

Jde o orgán veřejné správy, který je odpovědný za ochranu dětí. Jako „OSPOD“ bývá zpravidla označován především obecní úřad obce s rozšířenou působností, orgány sociálně-právní ochrany jsou však všechny obecní úřady, krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dítěte. Orgány sociálně-právní ochrany vyhledávají ohrožené děti, přijímají preventivní opatření na ochranu dětí, poskytují poradenství rodinám a vykonávají řadu činnosti v oblasti náhradní rodinné péče. Dohlížejí také nad výkonem ústavní výchovy.

ÚSTAVNÍ PÉČE

Do ústavní péče jsou umisťovány jednak děti s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, dále děti, které byly svěřeny do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a také děti, které byly do péče zařízení svěřeny rodiči. Do ústavní péče jsou umisťovány děti, jejichž výchovu rodiče ze závažných důvodů nemohou zabezpečit. Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, která má přednost před výchovou ústavní. Do ústavní péče musí být stovky dětí svěřeny proto, že v České republice není zatím zajištěna dostatečná podpora rodin s dětmi a je nedostatek dlouhodobých pěstounů.

ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

Má-li fyzická osoba zájem přijmout dítě do některé z forem náhradní rodinné péče, probíhá proces zprostředkování. Zprostředkování v rámci ČR zajišťují krajské úřady. Osvojení ve vztahu k cizině zprostředkovává Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Proces zprostředkování spočívá ve vyhledávání dětí, které mohou být osvojeny nebo svěřeny do pěstounské péče, ve vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny nebo osvojiteli, v jejich prověření a odborné přípravě, ve výběru určité osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se náhradní rodinná péče zprostředkovává, a v zajištění osobního seznámení dítěte s touto osobou.